Po
takovém freestylovém víkendu tu bylo zase pondělí. Vypravili jsme se podívat
více na východ, do Pirangu, kde stojí právě jedna ze škol, kam poputují česká
kola. Čím více jedete na východ, tím více se vracíte jakoby do minulosti. Je to
těžko uvěřitelné, ale i samotní Gambijci ze západu se v porovnání
s východem považují, za velmi bohaté a vyspělé. I my jsme tak vyrazili
prozkoumat, co je na tom pravdy.
Ve
škole v Pirangu nás přivítali s otevřenou náručí. Dorazili jsme právě do
období, kdy děti píší závěrečné testy. 26. března jim totiž končí druhý term a
začínají velikonoční prázdniny. Dokonce jsme v doprovodu místního učitele
vyrazili i přímo za rodiči, do více či méně vzdálených vesnic. Je až
neuvěřitelné, jak daleko děti za školou docházejí. Nejvzdálenější vesnice leží
neskutečných 15 kilometrů daleko.
Představte
si, že byste museli ráno vstát, splnit všechny své ranní povinnosti doma a pak
vyrazit na 15 kilometrů dlouhou cestu do školy. A to vše stihnout do půl
deváté, kdy začíná vyučování. Není se tedy čemu divit, že děti chodí na hodiny
pozdě, nebo v horším případě to vůbec nestihnou a nedorazí. I sami učitelé
tvrdí, že je to na malé děti (třeba jako naše prvňáčky) velká zátěž, a že pak i
když do školy dorazí, jsou velmi unavení a ve vyučování usínají.
Cestou
nazpět jsme se zase pro jednou zastavili nasát atmosféru velkého města (stále
není o co stát, nechápu, že jsme se ještě nepoučili). Davy lidí, ruch, zmatek a
zápach tak by se jednoduše dalo definovat africké velkoměsto. Brikama patří
v Gambii k těm největším, všechny vlastnosti se tak s velikostí ještě
násobí. I v tom lidském mraveništi jsme však objevili něco netradiční a
krásného. Místní řezbářský trh, kde umělci přímo před vašima očima vyřezávají
africké masky, roztodivná zvířátka a sošky. Nakoupili jsme tak po vydatném
smlouvání (což je v afrických zemích nutnost, původní cena vždy bývá velmi
nadsazená. Pokud nesmlouváte, prakticky je urážíte) nějaké ty suvenýry pro své
nejbližší a vydali se vstříc našemu milému Gunjuru, kde je, jak by řekl klasik
(kameraman Pavel) svět přeci jen ještě v pořádku.
Žádné komentáře:
Okomentovat