Od
té doby, co se našim přechodným domovem stal Gunjur, stali se z nás
medvědů ranní ptáci. Vypravili jsme se tak ještě za tmy do rybářské vesnice
nasbírat pár ROMANtických záběrů do dokumentů a nasát místní atmosféru
(popravdě nevoní to tam zrovna vábně, ale to jsme zjistili až posléze).
Jednoduše řečeno, byla tma, zima a zapáchalo to tam. Není lepší místo na ranní
procházku a snídani pod širým nebem. Nakonec jsme však natočili, co jsme
natočit měli a vylezlo i sluníčko. I čerstvá bageta po ránu docela bodla.
Jelikož
jsme byli ve v časovém předstihu (což se nám po pravdě moc nestává),
rozhodli jsme se to změnit a zase získat nějakou časovou ztrátu před tím než se
vrhneme na těch posledních deset kol. Zaskočili jsme se podívat na místní nedělní
mši, která probíhala v afrických rytmech. Cestou nazpět jsme se jen na
skok podívali do místního gunjurského radia, kde jsme zase úspěšně strávili dvě
hodiny. Nebyl to však ztracený čas, setkali jsme se s Byem, kterým má
projekt rádia, jehož program vytváří místní děti na starost. Také se angažuje
v problematice ženské obřízky, proti které v Gambii sílí hlasy na
její zakázání.
Po
informačně nabitém dopoledni jsme se dostali i k práci. Pustili jsme se do
opravy zbývajících deseti kol. Odpoledne tak uteklo zase jako by nic. Večer nás
(tedy spíše naši mediální grupu) čekal ještě jeden důležitý úkol. Natočit při
západu slunce bubnujícího Musu. Ředitele jedné místní školy, který má nedaleko
nám dobře známé rybářské vesnice, postavenou hospůdku.
Rozhodli
jsme se tedy pro rychlejší přepravu vyzkoušet, jak se vůbec v Gambii jezdí
na kole. Popravdě, byl to opravdu zážitek, můžeme být rádi, že jsme se večer
všichni zase vrátili živí. Nedokážete si představit, jak jsme se nadřeli, než
jsme vůbec dorazili na pláž. Místní
terén je velmi náročný, musíte být neustále ve střehu. Jakmile zaváháte,
dopadnete jako Štěpán do tvrdého. Nejenže po pár metrech máte pocit, jako byste
jeli na kole alespoň stovkou po D1, popřípadě celý den pracovali se sbíječkou.
Když pak ještě narazíte na písečnou dunu (což rozhodně není nijak těžké), ať už
jste jeli předtím jakoukoliv rychlostí, kolo na fleku zastaví a vy máte co
dělat abyste to ustáli. No každopádně bubny jsme natočili, kola jsme taky
(snad) nerozbili, takže i tento den bychom mohli považovat za zdárně
zakončený.
Žádné komentáře:
Okomentovat