Tak
a je tu zase pondělí. Dle nejčerstvějších zpráv od Meka je doma stále zima jak
v ruském filmu, takže ani my si na našich 40 ve stínu rozhodně
neztěžujeme. Po poklidnějším víkendu jsme se opět vrhli po hlavě do práce. I
když by se mohlo zdát, že kola jsou rozdány, a my tak nemáme do čeho píchnout.
Zdání klame. Naše mise ještě zdaleka neskončila. Ba právě naopak. Teď přijde na
řadu skoro to nejdůležitější.
Čeká
na nás totiž tréninkový kemp, kde se vyslanci z jednotlivých škol budou
učit jak opravit ty nejčastější závady, které se mohou při jízdě v drsném
africkém terénu vyskytnout. Co by to mělo za smysl vozit kola do Afriky, když
bychom je nenaučili jak se o ně postarat, aby jim vydrželi alespoň do příjezdu
dalšího kontejneru. Ráno jsme tak odstartovali třídenní výukový kemp, kde jsme
Serignu (rastamena), Matthewa a Alhusaineya cepovali, až se z nich skoro
kouřilo (v tom vedru to nebylo zas tak těžké).
Jak
nabudit smysly a tak nějak nakopnout do práce i učení? Nebojte, v drogách
zatím nejedeme (i když po návštěvě Senegalu bych se tomu ani moc nedivila).
Nabudíte se úplně jednoduše, stačí troška (opravdu ani ne půlka panáku) Ataji a
frčíte, jak kdybyste intravenózně přijímali kofein. Samotná příprava místního nabuzováku
(který je v Gambii velmi rozšířen, prakticky na každé kroku někdo posedává
a přelívá ataju) je rituál, který jsme si zatím ještě zcela neosvojili (asi nám
na to chybí ty správné buňky, protože místní děti to zvládají
s přehledem).
A
co, že je to za kouzelný nápoj? No v podstatě je to šíleně koncentrovaný
zelený čaj, do kterého sypou neskutečné množství cukru. S postupem by měla
potíž i Magdalena Dobromila Retigová. Do miniaturní konvičky se nacpe tolik
zeleného čaje, kolik se tam vleze. A až se ta troška vody, kterou jsme tam
nalili, vypaří, začíná teprve to správné divadlo. Potřebujete na to dvě skleničky
velikosti panáku. Atája se nalije do jedné, pak z velké výšky do druhé a
zase zpět. Pak se to nalije zase do konvičky, pak do jedné skleničky a zpět do
konvičky. Tady se už začínám ztrácet. Jasně a stručně se to v podstatě se
asi půl hodiny přelívá neustále z jedné skleničky do druhé, ale pozor
alespoň z výšky 15 cm, jinak to nestojí za řeč. Až se tam vytvoří pěna je
hotovo a můžete se pořádně nakopnout. Jasné jako facka! Pozor nadměrná
konzumace může způsobit, že se z vás stane Gambijec a vy tak konečně
pochopíte jak, že se to vlastně ta Ataja připravuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat