Kola
jsme rozdali, kluci z Noe už odletěli tak co teď…? Nebojte se, flákat se
rozhodně nebudeme. Sobotu jsme pojali zase pracovně a vrhli jsme se na výcvik
našich dvou mechaniků Omara a Aliho. Připravit je na tréninkový program pro
učitele z obdarovaných škol, který odstartuje v pondělí.
Nejdříve
jsme si však šli vyzvednout stojan na kola (promyšlený do posledního detailu
Romanem, dle našeho mínění by si tento koncept měl rozhodně patentovat). Mohli
jsme se tak pustit směle do práce. Rozdělali jsme kolo skoro do šroubku a pak
jej zase složili zpět.
Po
vydařeném dnu jsme si zasloužili odměnu. V naší rybářské vesničce koupili
dvě barakudy a vyrazili směr pláž (jezdit po pláži na kole nebyl dobrý nápad). Po
několika stech metrech jsme to vzdali. Vyjet na Materhorn by bylo asi snazší.
Kolo se bořilo do písku a měli jsme tak pocit, že jedeme neustále do prudkého
kopce. Mysleli jsme, že je to kousek, prakticky hned za rohem.
Nakonec
jsme se teda prošli skoro hodinu po pláži, než jsme dorazili k našemu
cíli. Do „sunset
baru“ (příbytku z palmového dřeva a listí, který před rokem postavil
společnými silami právě s Romanema a Richardem) za přítelem všech Čechů,
ETim, který nás netrpělivě na pláži očekával. Grilované barakudy s cibulí
byly naprosto famózní. Stylově při západu slunce v Sunset baru.
Žádné komentáře:
Okomentovat