To
co v Gambii funguje opravdu nadstandardně, jsou kohouti. Co bychom si bez
nich počali (dle mínění některých nás třeba aspoň trošku vyspali, když už n nic
jiného). V Gambii tak rozhodně nepotřebujete budík, místní kohout tu totiž
vstává už o půl páté, a v pravidelných půl minutových intervalech,
přivolává jitřenku. Shodou okolností dokonce má své noční stanoviště na
mangovníku zrovna před naším okýnkem. Klikaři se hold hned na první pohled
poznají. Ranní ptáče dál doskáče…a může se tak dřív vrhnout na opravu a
zprovoznění darovaných kol.
Stejně
jako předchozí den v cuku letu vyložili všechna kola z kontejneru, i rychlost
namontování pedálu a srovnání řidítek u 351 kol předčila všechna naše očekávání
(ani se nám o tom nezdálo, protože aby se mohlo něco zdát, musí člověk spát).
Původně jsme počítali, že nám oprava všech kol zabere dva dny, nakonec jsme to
až na posledních deset kousků, které potřebují intenzivnější péči zvládli vše a
téměř skoro na čas šli jako tři čuníci (od písku a kolomazu, tedy aspon ti
podotkl Jirka, kteří neseděli celý den pod mangovníkem a nepsali román) na
plánovanou první schůzku africké sekce společnosti Kola pro Afriku.
Rokování
proběhlo jak jinak než pod mangovníkem našeho všem dobře známého kohouta, který
si už pečlivě vybral své místo, odkud jeho libý hlas nejlépe rezonuje. A
rokovali jsme o sto šest. Stejně jako Boyo i ostatní členové byli nadšeni a
velmi nám (i vám) děkovali za pomoc. Darovaná kola gambijským dětem usnadní
cestu ke vzdělání a tak i k lepšímu životu.
Žádné komentáře:
Okomentovat